Pražská dvojka‎ > ‎

DH

Co se aktuálně stalo v Dlouhodobé hře začínající na Robinsonádě a končící na táboře? Odpověď na takovéto a podobné otázky nalezneš na této stránce...

Aktuálním tématem DH 2017 jsou Indiáni.

Rituální Irokézština

    Indiánský náboženský život je značně rozvinutý - ke slavnostím rituálům a proslovům dokonce používají speciální jazyk. Tento jazyk se jmenuje Rituální irokézština a vztah mezi ním a běžným jazykem je asi jako mezi angličtinou a latinou. 
    Může se stát, že tento jazyk budeme na svých cestách potřebovat, a proto je dobré se ho naučit. Pro snažší pochopení tothoto je zde k dispozici příručka. Nelekejte se však, v mnohých aspektech je odlišný od našho běžného jazyka. Jeho vlastnosti korespondují s životem indiánů - např. nemožnost přesného určení času (indiáni neměli hodinky) a vůbec nepřítomnost slova "čas".

Aktuality

Robinsonáda
    21.-23.4. 2017

Tato tradiční oddílová výprava letos proběhla u Tanvaldu v Jizerských horách. Tuto oblast jsme navštívili již po několikáté a jistě se do prostředí Jizerských hor rádi vrátíme.
Výprava započala v pátek tříhodinovou cestou vlakem do již zmíněného Tanvaldu. Z nádraží bylo místo dočasného pobytu co by kamenem dohodil. Po krátké cestě do statného kopce jsme se zabydleli v nádherné chatě Modrá hvězda uprostřed lesa.
Po večeři jsme si zapálili oheň a u té příležitosti odzpívali několik písní. Následně se odebrali svišťové do sáčků a začali se dít divy. Uprostřed noci nás vzbudil zvuk bubnujících indiánů a to znamenalo jediné. Chystal se oslavný rituál na příchod jara. Před naším longhousem jsme podstoupili obřadnímu pomalování a odebrali jsme se do hlubokého lesa vyslechnout mocného náčelníka kmenů Irokézské ligy.
U rituálu se sešla čtveřice kmenů. Kajugové jako hlídka modrá, kmen Onejdovů zastoupen členy zelené hlídky, kmen Onondagů složen žlutou hlídkou a poslední Tuskarorové jako hlídka červená.
Rituál vyzýval kmeny, aby dostatečně uctili dar javorového sirupu a poděkovali bohu Manitůovi za jeho přízeň. Jako hřeb rituálu zazněla indiánská duchovní píseň Pangajo.

Další den započal výživnou snídaní obohacenou o javorový sirup, který nám nadělil Manitou. Načež jsme posílení sladkou mízou vyrazili na výlet po Jizerských vrcholech i údolích. Hlavní zábavu výletu zajistily zbytky sněhu vhodně umístěny na prudkých sjezdovkách a haldy kamení, představující správnou skautskou výzvu. Výlet byl zakončen výšlapem po bývalé bobové dráze přímo k naší chatě.
Zbytek večera jsme strávili studiem indiánského jazyka, který představoval první bodovaný úsek tohoto roku. Rituální jazyk Irokézů se liší od našeho českého jazyka v několika základních bodech. První změna se kterou se lze jen těžko vyrovnat je absence přesného určení času nebo například neexistence novodobých pojmů, které v našem osobním slovníku tvoří podstatnou část slovní zásoby.

I přes brzký odjezd nás v neděli čekalo mnoho aktivit. Indiánské kmeny se vydaly utábořit k javorům, aby mohli doplnit v zimě spotřebované zásoby javorového sirupu. Utkali se v nelítostném boji sestaveného ze sbírání javorové šťávy ze stromů a převařování sesbírané úrody na sirup. Ve volném čase proběhl přátelský zápas "tewaarathonu" neboli lacrossu, původně Irokézké hry, pro zlepšení nálady a fyzické kondice všech bojovníků.
Celý den nás provázelo typické aprílové počasí složené ze sněhových vánic a krátkých slunných chvil.

Hlídky



Ċ
Jindřich Dušek,
27. 4. 2017 12:07