Rozsáhlá historie Čigoliga, která dnes obsahuje již 72 let se nedá stoprocentně zdokumentovat nikdy. Pro hrubý obraz vývoje Čigoliga jsme požádali Dana - pamětníka, který zná Dvojku již od válečných let - aby zkusil historii Čigoliga sepsat. Zde je výsledek.



Název a vznik Čigoliga

Název časopisu je převzat z oddílového pokřiku, který naučil Starou Dvojku vedoucí dánských skautů br.Jorgen na táboře r.1922 u Příběnice na Lužnici. Slova prý znal od jednoho černoškého kmene, se kterým se setkal na cestě Afrikou. O volbě názvu píše Milan Žaloudek v ČG z roku toto:
„Jak vlastně vzniklo Čigoligo? To se nám takhle jednou vrací Dvojka z tábora, kde úspěšně bodoval oběžník zvaný Originál Váša, a přemýšlí, co že s ním bude v období. První starostí kupodivu nebylo, kdo a jak bude časopis vydávat, ale jak se bude jmenovat. To kluky tenkrát zajímalo nejvíc. Návrhů bylo dost, ale nejlepším bylo nakonec uznáno Čigoligo, slovo z oddílového pokřiku. První číslo vyšlo 17.listopadu 1929.“

První Čigoliga od roku 1929 byly sešity v jednom exempláři, které většinou psal Jestřáb sám vlastnoručně a doprovázel i drobnými kresbičkami. Oddílových věcí tam moc nebylo, spíše různé příběhy a legrační povídky.

Tato Čigoliga vycházela až asi do roku 1934 a byla velmi vzácná. Jestřáb nám je nikdy nepůjčoval ani domů, mohli jsme je číst jenom v klubovně nebo na táboře. Nevím, jaký byl jejich další osud, patrně jsou uložena v Památníku písemnictví s ostatními Jestřábovými písemnostmi.

[nahoru]

Indiánské Čigoligo

Po delším odmlčení se teprve na jaře roku 1938 objevilo tak zvané "indiánské" Čigoligo, byl to sešit formátu A4 o 10ti stránkách v barevných deskách s hlavou Indiána. K prvnímu číslu vydanému 13.března 1938, napsal Jestřáb celostránkový úvodník (viz obrázek).

Do časopisu psali kluci z Dvojky i mimooodíloví přispívatelé. Za velmi cenné v jeho obsahu pokládám dějiny Staré Dvojky, které tam psal na pokračování Sláva Bursík, tehdejší čestný vůdce oddílu.

Skvělé byly také Jumbovy (Jarmil Burghauser) humorné sloupky, které psal pod pseudonymem Vavřinec Lebeda - literární "grytýgr", nebo Daniel Adam z Veleslavína.

Časopis vycházel pravidelně 1x měsíčně kromě července a srpna, dožil se 19ti čísel, poslední má datum 30.6.1940.

Toto Čigoligo se rozmnožovalo lihovým přístrojem zvaným ORMIG, mělo proto převážně modrý tisk.

[nahoru]

Čigoligo po r. 1940

Po zrušení skautingu německými úřady v listopadu 1940 nastala ve vydávání časopisu přestávka.

Několik měsíců po mém příchodu do oddílu se objevil nový časopis POMALAGO, název byl rovněž převzat z oddílového pokřiku. První číslo vyšlo 26.září 1942. Byl to vlastně jakýsi oběžník stránka strojopisu formátu A4 (viz příloha), který obsahoval vše o oddílovém dění. Byly to zprávy o nedělních výpravách a všech dalších akcích Dvojky, o bodování, přicházejících i odcházejících členech, různá Jestřábova ponaučení a připomínky.

V dalším období se vrátil název Čigoligo, č.1 je z 1.9.1943. V letech 1956-1964, kdy nesmělo být v oddíle nic skautského, se název změnil na GONIO, podle návrhu tehdejšího člena Arneho.

V této oběžníkové formě potom vycházelo Čigoligo vlastně až do roku 1988, kdy se v březnu objevilo poslední číslo napsané Jestřábem.

Časopis jsme zpočátku dostávali 1x týdně, potom měsíčně a někdy i s delšími přestávkami, podle toho, jak měl Jestřáb Čas na jeho výrobu, nikdo jiný tehdy Čigoligo nepsal.

Dodnes mi není jasné, jak mohl Jestřáb po celou dobu války zajišťovat rozmnožování Čigoliga, když za nepovolené používání rozmnožovacích přístrojů vyhlásily německé úřady trest smrti!

[nahoru]

Technologie

Čigoligo se většinou rozmnožovalo tzv. Cyklostylem, bylo to dost složité. Oběžník se musel napsat na zvlášní blánu, na kresby se používalo spec.rydle. Potom se nanesla na sítový rámeček černá pasta a pomocí válečku se obtahovaly jednotlivé výtisky. Jestřáb to později naučil i kluky, byli ale vždy od té pasty zmazaní až za ušima, (viz příloha).

První Čigoligo psané počítačem je podle mých znalostí datováno 13.5.1994. Dnes už se ČG sází výhradně na počítači a od roku 2002 se ukládá v elektronické podobě.

[nahoru]

Čigoligo po Jestřábovi

Koncem roku 1988 začal psát a vydávat Čigoligo Sup (Tomáš Osladil, u nás byl rádcem Modré družiny, potom vedl Vodní Dvojku). V úvodu 1.čísla ze 14.12.1988 napsal: "Začíná vycházet ČIGOLIGO! H(r)oši, slyšíte? Ano, čtete dobře, po delší době začíná vycházeli Čigoligo. A po této radostné zprávě mám pro vás zprávu ještě radostnější: Čigoligo se bude muset prodávat... Jestliže dříve platila výtisk Čigoliga oddílová pokladna, nyní ho platit není schopna." Toto Čigoligo bylo opět 1-stránkové formátu A4.

Po Supově odchodu převzal Čigoligo Jestřábův nástupce ve vedení Dvojky Milan Žaloudek. V dubnu 1990 už měl časopis 5 stránek, byl sešívaný , někdy s kopií obálky "indiánského" Cg, nebo s oddílovým logem. V únoru 1992 vydal Milan pokusně malé ČG - 2 listy formátu A5 s drobným zmenšeným písmem. V takovém formátu se ČG vzdává i dnes.

[nahoru]

Nová éra

Po Milanovi se ujal Čigoliga Pavel Sladký - Haš, po Dendym a Katlovi byl vedoucím oddílu a v té době nadějným studentem žurnalistiky, takže časopisový profesionál, 1.číslo roč.1996 vydal společně s Matějem, v úvodu napsal:
„Po nějaké pauze způsobené technickými problémy (přestal mě vydávat Milan) jsem tu zase, abych Vás bavilo, informovalo, inspirovalo, provokovalo, nutilo k zamyšlení, rozveselilo, rozbrečelo, upozornilo, pokáralo, pochválilo, usmířilo, rozhádalo, ALE HLAVNĚ POTĚŠILO - Vaše ČIGOLIGO.“

Časopis měl někdy i více stránek, psali do něj i další členové oddílu a stejně jako za Milana byl vyzdoben i množstvím obrázků.

Na Hašovu výzvu jsem potom psal do Čigoliga i já - např. o některých tradičních podnicích - Vyzvědači, Mistr uzlování, Vánoční nadílka, o oddílových pojmech - Gambala, Barbucha, Zmrska atd., historii oddílu i našeho skautingu, později jsem zavedl pravidelnou rubriku "Co bylo v Čigoligu před 50ti léty."

Od března roku 1999 vychází Čigoligo v sešítkové podobě formítu A5, z počátku to bylo jenom 6-8 stránek, dnes už má i přes 30 stran.

[nahoru]

Současnost

Koncem roku 2002 se stal šéfredaktorem Čigoliga Aleš Vitinger, obsah časopisu byl pravidelně doplňován zdařilými fotografiemi, které zdobily i obálku.

Od září roku 2004 se Čigoligo stalo po dlouhých debatách střediskovým časopisem, takže do něho hojně přispívají i členky dívčích oddílů.

Dnes už má časopis celou redakční radu složenou ze zástupců všech oddílů Dvojky, vlastního sazeče i korektora a nyní má ČG i své vlastní webové stránky.

[nahoru]

Pro současné Čigoligo napsal
Vladimír Janík - Dan
duben 2005
upravil Aleš Vitinger